Sprayerství? Mozektevidi.net - Mozektevidi.net.

Sprayerství?

Sprayerství = projev umění či vandalismus?

Sprayerství = projev umění či vandalismus?

fotky

Nejdříve pár faktů

Graffiti vzniklo v 60. letech minulého století na východním pobřeží USA. Podle domněnek byli prvními sprayery nejchudší vrstvy obyvatelstva, které skrze graffiti chtěly vyjádřit svou nespokojenost a upozornit na sebe. Koncem 70. let začíná graffiti pronikat i na evropský kontinent, k nám se dostává v počátcích 90. let.

Smysl graffiti

Graffiti mnohým lidem pijí krev, samotní sprayeři se ovšem brání, protože pro ně znamená jejich umění vzpouru proti betonové šedi panelových domů. Snaha zviditelnit se a přitom zůstat v anonymitě je to, co se sprayerům na jejich koníčku nejvíce líbí. Když pomineme ještě fakt, že jenom při samotném malování graffiti vzniká vlna adrenalinu, protože sám sprayer nikdy neví, kdy ho někdo načape přímo při činu.

Volné zdi

Starostové mnohých měst se snaží čelit problematice sprayerství volnými zdmi. Ale tyto legální plochy jsou často stavěny mimo rušnější lokality. A jak sami sprayeři tvrdí, jejich díla jsou dělána proto, aby si jich ostatní lidé všimli. Často tedy na graffiti narazíme na těch nejrušnějších místech, na náměstí větších měst (konkrétně na různých historických památkách, jejichž „vylepšení“ je pro mnohé sprayery velkým lákadlem), na fasádách nových domů, v podchodech či na vlakových vagónech.

Zákony

Sprayeři moc dobře vědí, že naše zákony jsou na ně zatím krátké. V případech, kdy jsou sprayeři chyceni přímo při činu a škoda se pohybuje kolem 2000 Kč, mohou dostat pokutu nanejvýše 3000 Kč. Teprve, když je škoda vyšší, jde o trestný čin poškozování cizí věci. Zavedení alternativních trestů u nás zatím moc nefunguje, odsouzený mnohdy čeká skoro jeden rok, aby si svůj trest mohl odpracovat veřejně prospěšnou prací.

Řešení

Ročně stát vyhodí několik desítek milionů korun na očištění ploch posprejovaných sprayery. Nemluvě o tom, že na mnohých historických památkách i po vyčištění zůstávají neodstranitelné zbytky barev. Jako jedno z řešení se nabízí omyvatelné povrchy, které by v budoucnu měly budovy mít, takže by „malůvky“ šly snadno dolů horkou vodou. Můžeme se také inspirovat ve Velké Británii, kde je zákaz prodávání sprejů.

Převzato z fazole.cz

Zničí nám města sprayeři?

Kde jsou ty časy, kdy stavitelé značili omítky domů půvabnými popisky: Léta páně, Dej Bůh štěstí. Dnes je na každém zdivu klikyhák nastříkaný sprayem. Počmárané omítky, skla, dopravní prostředky ? a co je nejhorší ? historické památky, takový je obraz dnešních měst. Prý se tomu říká umění, slýchávám od mladší generace. Protest proti fádnosti a panelákové šedi, písemná snaha o upozornění. A že jsou ?značkovači? agresivní? Copak reklama není? A vůbec celá společnost?

Domnívám se, že nemůžeme zakazovat lidem s něčím nesouhlasit. Ale na druhou stranu, jestliže jejich protesty začnou zasahovat do našeho soukromí a majetku, nastupuje zákon, který jsme si svobodně zvolili zase my. Konkrétně, u nás byla roku 2001 schválena novela trestního zákona o vandalství a poškozování cizí věci. Zákon č. 140/1961 Sb., § 257b, nabývající platnosti 1. července 2001, stanoví, že:

1. Kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok nebo peněžitým trestem.

2. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo spáchá-li takový čin opětovně nebo spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny nebo spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů.

3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

Objevily se novinové články, že sazba je příliš vysoká, zohledníme-li věk pubertálních pachatelů. Za takovou klukovinu osm let natvrdo? Nezačínáme zase s manýry policejního státu? Nemyslím. Jestliže je někdo uvědomělý vzít do ruky barvu a zničit fasádu za několik tisíc, musí být připraven nést následky.

Tvůrci graffiti nesouhlasí, že jejich projevy jsou vandalské, a odvolávají se na umění. S tím souvisejí i myšlenky výše zmíněné, tedy protest proti společnosti, penězům, neestetickým účelovým konstrukcím, reklamě a konzumnosti. Tyto názory mají své historické pozadí. Jak vlastně graffiti vzniklo?

Internetové zdroje uvádějí, že 70. léta v New Yorku hostila jistého portorikánského přistěhovalce. Ač nevynikal inteligencí, cítil nutkavou potřebu sebezvěčnění. Místa, kudy projížděl, podepisoval sprayem jako TAKI 183. Brzy se objevili následovníci a s nimi i strážci pořádku. Tato součást kultury Hip hop získávala stále více příznivců, zejména z řad mládeže. Přitahovala především děti chudé nebo žijící na ulici, které barvy kradly. Vzniklá činnost byla od počátku kriminální a připomínala hru na četníky a zloděje: My nemáme nic, tato společnost pro nás také nemá nic, tak alespoň pokreslíme celé město.

Nevím, proti čemu protestují novodobí tvůrci tagů (značek) v našich krajích. Nemají snad co jíst? Nemají kde spát? Jsou chudí a nuceni žít na ulici? Musí krást spraye, protože jejich život je zničený, tato společnost pro ně nemá zařazení? Pomalovat a zničit je jediné, co zbývá? Jsou skutečně na dně, nemají co ztratit? Anebo jsou to děti z normálních rodin toužící pouze po něčem ilegálním, dobrodružném a obdivu party?

Co se umělecké stránky týče, přiznávám, že existují i hezky vyvedené graffiti. Například v Praze na Palmovce, kde tvůrci pracovali na objednávku majitele. Škoda, že zklamalo zavedení legálních kreslířských ploch. Sprayeři občas přijmou placenou zakázku nějakého klubu nebo provozovny, avšak místa poskytnutá městskými částmi většinou nevyužívají. Prý tím zaniká myšlenka celého graffiti. Takže o umění zase tolik nejde.

Jak se města brání vandalským projevům? Ve světe mají více zkušeností a zaběhnutý systém. Běžné jsou dohody občanů s magistrátem. Majitel domu si například zaplatí ochranný nátěr a město uhradí případný výjezd čisticí čety. Policisté vedou rozsáhlé databáze ?značkovačů?, dovedou rozlišit tvůrce jednotlivých prací. Běžně na situaci doplácejí rodiče, kteří hradí škody napáchané svými ratolestmi. Mezi oblíbené tresty patří veřejně prospěšné práce a odstraňování nápisů provinilci.

U nás je pozitivním krokem především opora v legislativě, kterou jsem citovala výše. Zatím jsme o krůček pozadu oproti západní Evropě, ale blýská se na lepší časy. Například hlavní město pořádá semináře, přednášky a diskuse na dané téma, snaží se občany do problému zapojit a maximálně informovat. Podrobnosti je možné získat zde: www.praha-graffiti.cz/index.html

Uvažujete-li o ochranném nátěru domu, podívejte se sem: www.graffiwax.outline.cz/

Na odstraňování nápisů vyčleňuje Praha mnohamilionové částky. Jen Dopravní podniky každým rokem zaplatí deset milionů korun na vyčištění vlakových souprav! A co historické památky? Útok sprayera na sochu Jana Husa znamenal dalších dvacet milionů navíc. Proti čemu je vlastně protest vedený? Snad proti ?fádnosti, konzumnosti a šedi? kulturního dědictví?

Na závěr jedna malá rada nevážně. Jak naložit se sprayerem, kterého chytíte? Nechcete-li škodu oznámit na policii a dáváte přednost osobnímu jednání, postupujte takto: Zajistěte dotyčného, seberte mu spray a od hlavy k patě ho tou barvou postříkejte. Vlasy, oči, oděv, brýle, hodinky? Zjistíte-li, kde bydlí, ještě lépe. Vtrhněte do jeho pokoje a ?avantgardně? se projevte. Nezapomeňte hezky podepsat jeho doklady, počítač, nábytek, koberce a povlečení. On se zlobit nebude. Pochopí, že jste také umělci.

čerpáno z novinky.cz

Sprayeři a narkomanie

Stačí zavřít oči a představit si škody způsobené sprayery v trochu jiné podobě. Máme-li trochu představivosti uvidíme místo řady měst Hirošimu či vybombardované Drážďany.

Zdaleka však nejde pouze o materiální škody. Sprayerismus není pouhým vandalismem. Cílem sprayerů také není, až na nepatrné výjimky, žádné vytvoření uměleckého díla nebo zviditelnění se. Smyslem jejich klikyháků je rušivě působit na psychiku lidí, kterým tyto čmáranice padnou do zorného pole. Lidé, kterým na ně padne zrak, jim nechtěně věnují pozornost - více pozorností než si tyto "výtvory" zaslouží. A podle zákona, že pokud někdo něčemu věnuje víc pozornosti než si věc zaslouží, ztrácejí energii, kterou si pak "tvůrci" oněch nesmyslů přivlastňují. Jde o energetické upírství. Podobného mechanismu - v akustické podobě - používají ukřičené děti, kejhající husy a uštěkaní psi. Po psychologické stránce tedy jde o infantilní rys, který se vyskytuje u nevychovaných malých dětí a zdegenerovaného domácího zvířectva.

Avšak ani optická podoba tohoto jevu není ničím novým. Stejného způsobu používal i starý režim v podobě kladiv a srpů, fangliček a soch. Nejspíše také věděli či aspoň tušili, že pokud lidi takto připraví o energii, budou jim moci snáze vládnout. V tomto smyslu tedy sprayerismus není ničím jiným než pokračováním rozvěšovačů hesel a vlajek, avšak v daleko intenzívnější a destruktivnější podobě. - Strhnout sovětskou vlajku bylo podstatně jednodušší, než odstranit na omítce nebo na kameni nasprejovaný "útvar".

Proč však mladí lidé tuto energii tak nutně potřebují? Odpověď je jednoduchá - potřebují nahradit energii, o kterou se připravují užíváním drog. (Nikdo snad nepopírá, že drogy přes dočasné vybuzení vedou celkově k oslabení.) Narkomanská populace takto energeticky parazituje na ostatních obyvatelech.

Narkomanie a sprayerismus jsou v současné době nerozlučně spojeny. V podstatě jde o dvě strany jedné mince: bez drog by neexistoval sprayerismus, bez sprayerismu by se nikdy nemohla narkomanie rozrůst do takové míry, jako je tomu dnes.

Tolerování sprayerismu je tolerováním narkomanie a naopak. A podobně, boj proti narkomanii dnes nemůže být účinný bez současného boje proti sprayerismu, a boj proti sprayerismu bez boje proti narkomanii.

Netvrdím, že každý školák, který někde něco posprejuje, nutně bere drogy. Třeba tak jedná jenom z nápodoby a k drogám se ani nikdy nedostane. Podobně existuje zcela jistě řada narkomanů, kteří by již sprej v ruce ani neudrželi.

Hrozí však velké nebezpečí, že pokud někdo, zvláště ve věku, kdy má energie tak jako tak přebytek, tímto způsobem získá ještě nějakou energii navíc, nebude si s ní vědět rady a k drogám ho to přitáhne.

Samozřejmě, že i dříve byly, jak se říkalo, "jména hloupých na všech sloupích". Psalo se však v daleko menším rozsahu a jenom křídou, kterou brzy umyl déšť. Navíc křídou, kterou žáci kradli ve škole. Nikdo si ji nekupoval. Tím byl tento jev omezen na "děti školou povinné". Jakmile už někdo neměl možnost vzít si ve škole křídu, tak po zdech nepsal. Tato bezplatnost však existovala i u drog. - Když si někdo pěstovat trávu, dával ji svým známým zadarmo. Nikdy ji neprodával!

Zavedení komerce do psaní po zdech zřejmě přispělo i k zavedení komerce do oblasti drog. Jakmile totiž někdo považuje za samozřejmé, že musí platit za spreje v drogérii, nepřipadne mu nelogické platit za drogy dealerům. Z dobrodružství, které nic nestálo - a ze svého principu ani nic stát nesmělo, protože to by prostě podle tehdejšího dobového cítění nebylo ono, se stal těžký konzum. Sprayerismus tak přispěl k narkomanii i po této psychologické stránce.

Součástí prevence narkomanie by tedy, zdá se, měla být prevence sprayerismu. Osobně nevidím žádný důvod, proč spreje vůbec vyrábět. Běžný člověk je na nic až tak nutně nepotřebuje. Ztráta času způsobená tím, že by několikrát za život musel umýt štětec, se nedá srovnávat se ztrátou času potřebného k odstraňování "nápisů".

Zákaz sprejů si lze docela dobře představit. Spreje by se pak nejspíš pašovaly, ale zase až tak výnosné by to asi nebylo. Pro jejich velikost by bylo snadnější je odhalit než drogy, a jejich cena by se těžko mohla cenám drog vyrovnat.

Zákaz sprejů by sice problém zmírnil, i když zcela neodstranil. Jak můžeme vidět na tom, že v Praze těžko najdeme tramvaj, která by ještě měla nějaká nepoškozená okna, dají se použít i kameny. I když to již není tak efektní.

Bez postihu činu samotného by se problém zcela vyřešit nedal. Možná by to chtělo vzít si příklad z USA, kde v některých městech dosáhli "tvrdým postihem i drobné pouliční kriminality" velmi dobrých výsledků. - Jinými slovy, pár jich odstřelit, a ostatní by toho nechali.

Ve zdejších podmínkách falešné humanity zní něco takového samozřejmě strašně. Z čistě pragmatického hlediska na tom však nic strašného není. A to dokonce i když nebudeme přepočítávat lidský život na peníze, podle toho, kolik průměrný člověk za život vydělá, jak bývá v mnohých statistikách běžné. - Pak by se v boji proti sprayerismu vyplatilo pozabíjet možná desetitisíce lidí. Už jenom vyprodukovat množství peněz potřebné pro odstranění napáchaných škod totiž znamená, že zemře o jistý počet více lidí na následky pracovních úrazů a nemocí z povolání. A tento počet je jistě vyšší než počet sprayerů, který by stačilo zastřelit k jejich zastrašení.

Proč tedy tento režim sprayerismus vůbec toleruje? Je placen výrobci barev nebo narkomafiemi? Potřebuje také oslabené obyvatelstvo, aby mohl snáze vládnout? Jde-li o pokračování "výrobců hesel", na jedné straně je to geniální. Dříve museli za tuto činnost tvrdě platit, a jen těžko sháněli zaměstnance. - Nikdo slušný nechtěl nic takového dělat. Dnes tedy dosáhli toho, aby pro ně lidi pracovali ochotně, zadarmo, a ještě si i sami platili materiál (samozřejmě penězi svých rodičů, takže jsou tím postiženi i ti - "zabije se víc much jednou ranou".) I když bych dodal, že v tom případě se jedná o vykořisťování dětské práce.

Tak zadarmo to ale zase není. Škody způsobené sprayery například v Praze převyšují veškeré prostředky věnované na výstavbu, opravy a údržbu staveb, obnovu vozového parku městské hromadné dopravy, a vůbec všeho, na co čmárají. Je snad cílem, aby veškeré tyto investice přišly vniveč, aby Praha stále vypadala hůře než za starého režimu, aby lidé nemohli žít v lepším prostředí? I kdyby se podařilo sprayerismus vymýtit, náprava jimi způsobených škod bude prací pro několik příštích generací. Jde o další mnohamiliardový vnitřní dluh, který samozřejmě - jako mnoho jiných - nikdo do ekonomických ukazatelů nezapočítává.

Ale i kdyby se podařilo pomocí represí vymýtit sprayerismus, nevymýtila by se tím jeho příčina. A tou je takový nedostatek komunikace mezi lidmi, že to nakonec vede až k naprosté neschopnosti komunikovat. Dříve měly čáranice na zdi nějaký obsah, byly snahou něco sdělit, třebas i tak pochybného, jako že "Servít je vůl". Dnes vidíme, že tento obsah v naprosté většině případů chybí.

Také v undergroundu, kde se drogy užívaly, existovala mezi lidmi dnes naprosto nepředstavitelná komunikace. A to taková, že pokud o tom dnes někomu vyprávíme, považuje to za pohádku.

Pokud si někdo kupuje spreje nebo drogy, je to známkou jeho citového ustrnutí, neschopnosti vztahů na citové úrovni, ale pouze na úrovni vlastnické. Spreje a drogy jsou totiž ideální náhražkou, kterou může člověk vlastnit. Tento pocit vlastnictví je ještě zvýšen tím, že si je kupuje on sám - obzvlášť pokud je ve věku, kdy mu vše ostatní kupují rodiče.

Když takový člověk nemůže vlastnit jeden objekt uspokojení, prostě si koupí jiný. Spreje a drogy slouží, zkrátka řečeno, jako náhražka za sexuální vztah.

Představy, že mladí lidé mají o sexu a o vztazích dostatek informací, je mylná. O tom, jak by měly svobodné, rovnoprávné mezilidské vztahy vypadat, se hned tak někde nedozvědí. Většina informací o sexu a vztazích vůbec, kterých se jim dostane - a to ať již jde o informace typu pornografického nebo moralizujícího - se totiž pohybuje také jenom na úrovni vlastnění a ne citu. (Třebaže se tyto vlastnické vztahy často citovými nazývají.) A vlastnické vztahy nejsou o nic méně náhražkami než spreje a drogy.

Kdyby si mohli mladí lidé udělat lepší představu o sexuálních vztazích, těžko by považovali spreje a drogy za jejich plnohodnotnou náhradu. Pokud informace o sexu a vztazích předkládané mladým lidem zdánlivě stačily v době, kdy spreje a drogy v podstatě neexistovaly, jak je dnes vidět, jsou nedostatečné. Svou nedostatečností a jednostranností pak přispívají k takovým vážným společenským problémům, jako je sprayerismus a narkomanie.jk

Převzato z nějakého doc dokumentu
autor článku OS | datum publikování 26.listopad.2006 14:35 | Názory na cokoliv Názory |

Kometáře

#1 nikinka www

tak to je drsnýýý.....nádhera reaguj

datum 23.12.2006 15:58

unknown unknown

#2 narkoman a sprejer www

No to je ta nejvedsi mrdka na svete co sem slysel.....sprejer=narkoman, jak muze psat vo graffiti clovek kterej se nsnazi tu kulturu pochopit a rovnou to odsuzuje to zavani k tomu ze to neni objektivni.....je to mrdka !!! reaguj

datum 24.12.2006 16:21

unknown unknown

#3 MzK wwwmozektevidi.net

TO narkoman a sprejer: Taky jsem to nepsal já SMIL reaguj

datum 24.12.2006 20:38

unknown unknown

#4 fanatice; www

To je strasna racka to co tam pisou seru na vas de se SPREJOVAT SKULL reaguj

datum 21.03.2007 19:54

unknown unknown

#5 daf wwwask.tym.cz

fetaci a sprejeri nemaj vubec nic spolecnyho...myslis ze clovek kerej tim zije bude utracet za drogy? nebo nakej fetak kerymu de celej den o to aby sehnal davku bude utracet za dozy? tezko...pokud teda povazujete marihuanu za drogu :-D reaguj

datum 07.04.2007 00:00

unknown unknown

#6 daf wwwask.tym.cz

a jeste neco:jako ty situacni obrazky nebyly zvoleny moc dobre, je na nich zrovna ta ta tvorba kera moc lidem nevadi-ta legalni tvorba NVM reaguj

datum 07.04.2007 00:01

unknown unknown

#7 MzK wwwmozektevidi.net

TO daf: Díky za info. reaguj

datum 07.04.2007 10:42

unknown unknown

#8 co je ti do toho www

tak ja si myslim ze jsi kokot,takovy sracky napsat! SKULL reaguj

datum 24.05.2007 20:07

unknown unknown

#9 matej21 www

reakce na »co je ti do toho«: (co je ti do toho) nikdo te nenuti aby si to cet :-)

TO MzK: koukni se hned na prvni radek textu nejak tam kouka html tag :-P reaguj

datum 24.05.2007 20:13

unknown unknown

#10 MzK wwwmozektevidi.net

reakce na »matej21«: (matej21) No a co? Opraveno, díky reaguj

datum 24.05.2007 20:43

unknown unknown

#11 Horrigan www

no ty vole tak toho typka co to napsal by chtelo rovnou obesit.nevi o tom nic a pise tady takovy mrdky.je videt jak je vetsina lidi omezenych. reaguj

datum 29.05.2007 18:37

unknown unknown

#12 Horrigan www

ctu znova a znova, a vetsi debilitu sem fakt v zivote necet.Eckovi je pres 30 a porad to dava.Myslite ze ten nevi co je kurva vztah zalozenej na citech.LOOOOOL.tohle by se melo ukazovat jako demence.chtel bych potkat toho "inteligenta" co tohle napsal. reaguj

datum 29.05.2007 18:41

unknown unknown

#13 MzK wwwmozektevidi.net

reakce na »Horrigan«: (Horrigan) To bude asi tím, že jsem to nepsal já. reaguj

datum 29.05.2007 18:53

unknown unknown

#14 amywritter www

nevim proč tady někdo píše sáhodlouhý slohy o tom čemu stejně nerozumí a nikdy nebude....a kdo psal ty blbosti o narkomanovi byl asi pěkně zhulenej...ne že bych tady chtěla někoho urážet, ale nezlobte se milí autoři, to sou pěkný kraviny... reaguj

datum 23.11.2007 14:12

internet-explorer-5 windows-98

#15 tO www

vetsi sracku jsem v zivote necetl, omluvte muj slovnik, ale tento clanek se jinak oznacit neda!! nema cenu to komentovat, tech namitek by bylo prilis mnoho ........ autori snad jen doporucit zopakovat si zakladni skolu, aby nebyl takovej debil a pristi se vice ridit 2x mer, jednou rez, jelikoz prace na urovni tohohle clanku je na facky reaguj

datum 25.12.2007 21:43

internet-explorer-7 windows-vista

#16 matej21 wwwcompinex.cz

reakce na »tO«: jsem silne na pochybah jestli nejsi nahodou spis debil ty - asi sis nevsim nekolika napisu napriklad "Převzato z fazole.cz" atd. navic mzk o dva komentare nad tebou pise:
[cite]
To bude asi tím, že jsem to nepsal já.
[/cite]
takze pro priste - nez napises takovouhle sracku jako je tohle, radsi si jeste trikrat precti clanek a komentare a rozmysli si jestli to ma cenu psat. ted ses akorat ukazal jaky ses hovado co neumi cist.

TO MzK: nebylo by dobry uzavrit tuhle diskuzy? akorat tady pisou shity :D reaguj

datum 25.12.2007 23:03

firefox windows-vista

Nové kometáře nejsou povolené.